Na Czechitas jsem se dívala trochu skrz prsty. Věděla jsem o nich, jejich snažení mi přišlo bohulibé, ale nenapadlo mě, že bych mohla se mohla na jejich kurzy přihlásit. Měla jsem totiž pocit, že jsou pro holky, které počítačům vůbec nerozumí a učí se na nich jen základní gramotnost.

Naštěstí jsem na akci ve Fablabu potkala svoji známou Káču Kaláčovou. Ukázalo se, že teď pracuje právě v Czechitas, takže když jsem se jí svěřila se svým tehdy ještě mlhavým plánem změnit kariéru, hned mi doporučila jejich kurzy. Při projíždění webu jsem zjistila, že jsem nemohla být se svými představami víc mimo. Ano, Czechitas učí i základy, ale hlavně holky připravují na práci v IT. Ne na práci s počítači v libovolném oboru, ale opravdu na to, abyste mohli v IT oboru začít pracovat.

Kurzů, které Czechitas nabízí, je fakt fůra. Nejnáročnější jsou jejich akademie, které jsou podle mě na úrovni opravdových rekvalifikačních kurzů. Ty jsem ale propásla a budu si muset počkat na další semestr.

Po koroně se nedá divit obrovské nabídce online kurzů, ty mě ale zase tolik nelákaly. Opravdu mi chybí lidi naživo a tak jsem lovila v živých kurzech. Těch teď není moc a tak jsem si z toho mála vybrala SQL. Váhala jsem mezi tím, jestli se přihlásit na SQL 1 nebo jít rovnou na SQL 2. Nakonec jsem to ale pojala jako společenskou příležitost a přihlásila se už na jedničku s tím, že se když tak budu nudit a že mě to nezabije. Databáze umím nejen ze školy, ale taky jsem s nimi pracovala, a tak jsem měla pocit, bůhví jak nejsem strašně dopředu.

Že to s tím nuděním nebude tak žhavé, mi došlo už během prvních chvil na kurzu. Od rána až do pozdního odpoledne jsme jeli jako fretky. Už dopředu jsme si doma na počítačích nachystali databáze a na místě jsme si stáhli soubor s příklady, které jsme postupně společně vypracovávali. Na nudu opravdu nebyl čas a jestli jsem se bála toho, že tempo bude přizpůsobené pomalejším jedincům, byla jsem vedle jak ta jedle. Dokážu si představit, že některé holky z toho byly zklamané nebo to nezvládly a projevilo se to i tím, že druhý díl nám následně pro malý zájem zrušili.

Lektor pracuje v Oracle a i když vystudoval něco jiného, databázím se věnuje celou kariéru. Díky tomu byl výklad prošpikovaný zážitky z praxe také spoustou tipů k pracovním pohovorům.

O přestávce na oběd a po cestě domů jsem se bavila s pár holkama, které byly na souběžné akademii Testování. Většina účastnic se rekrutuje z řad maminek po mateřské, které se už nechtějí vracet do původní práce nebo ani nemají kam. Všechny je ale spojuje touha se situací něco udělat a učit se nové věci. Což je moje krevní skupina a i ze společenských důvodů chci akcí Czechitas vymést co nejvíc.

Jak jsem ale už psala, druhé živé pokračování kurzu SQL nám zrušili pro malý zájem. Měla jsem ale úžasné štěstí na lektora Romana Baroše, který se nabídl, že pro nás deset zájemců udělá školení neoficiální. Pronajali jsme si zasedačku v COWO Brno a slunečnou sobotu 2. října jsme strávili další intenzivní nelejvárnou příkazů SQL.

Když jsem šla na první školení SQL, měla jsem pocit, že tohle je jen jeden maličký dílek skládačky. Když jsem odcházela z dvojky, přesvědčil nás lektor, že si sice ještě můžeme dát třetí pokračování, ale že se už teď nemusíme bát jít na pohovor. A já mu věřím. Připravovat se člověk může asi do nekonečna, ale v dnešní době, kdy firmy hledají horko těžko nějaké zaměstnance, by pro ně neměl být problém lidi doučit to, co potřebují. Takže hurá, posílám první životopis. Jen to bohužel nebude to Oracle, protože tam mají jako ve správné americké firmě ještě stále pandemický homeoffice.